Škola je momentálně ve fázi přestavby!

Zahájení školního roku bude odloženo!

Chcete-li se zapojit do rekonstrukce, naleznete pod úvodním textem ankety. ;)

Vítejte ve škole Witraj

Kdesi ve vesmíru, daleko od Země se nachází planeta. Název této planety právě teď není důležitý.

Právě z této planety pochází velké množství mocných mágů, kteří po zkáze, kterou přinesly planetě války, unikli a přesídlili na jiné planety.

Planeta byla několik let opuštěná, ale po nějaké době se začala sama regenerovat. Semena začala růst, zvěř se probouzela k životu. Vše bylo jako dřív, tedy skoro jako dřív. Města dál zůstali troskami. Ostrovy postrádali známky osídlení lidmi.

A možná to bylo dobře.

Stojíš na písečné pláži. Možná jsi se sem dostal zcela náhodou, neúmyslně - pak je zmatení zcela namístě. Možná jsi cestu sem plánoval - ani v tomto případě nelze vyloučit zmatení. Zvlášť, pokud jsi slyšel o válkách, které zde probíhali.

Pláž, na které stojíš, je obklopena z jedné strany mořem, ze strany druhé džunglí.

K tvým uším dolehne zapraskání. Prudce se otočíš za zvukem a pak to spatříš. Tvým směrem kráčí černá šelma. Panter. Sleduje tě. Chystá se zaútočit?

Nemáš kam utéct.

Při pohledu do jeho očí vidíš moudrost, nikoli krvežíznivost.

„Salve.”ozve se odkudsi. Pak si to uvědomíš, ta slova patřila šelmě. Než ale stihneš reagovat, šelma pokračuje.

„Stůj. Neublížím ti. Chci ti pomoc. Tady dlouho nepřežiješ. Dovedu tě ke škole do vnitrozemí. Tam už ti poradí, co dál.”otočí se. Zaváháš. Máš jí následovat? Něco ti napovídá, aby jsi šel za ní. Rozum je ale proti. Nakonec jí ale následuješ. Tvou myslí se míhá nespočet otázek. Každou tvou otázku panter odbije slovy: „Vše se dozvíš, ale ne teď. Není ten správný čas.”

Šelma o něco zrychlí. Vede tě úzkou cestou džunglí. Sem tam zahlédneš nějakého hada, který ale rychle zmizí v hlubinách džungle. Začíná se stmívat. Klopýtáš o kameny na cestě. Z hrdla šelmy se vydere pouze cosi podobné lidskému smíchu.

“Pojď, takhle tam nedorazíme ani za týden.”popohání tě. Zanedlouho konečně vyjdete z džungle. Stojíte před zlatou bránou. Panter přistoupí k bráně.

Náhle se brána otevřeš a ty spatříš dívku v černém plášti, který jí pomáhá splynout s okolní tmou. V ruce svírá louči. Prohlíží si tě svýma pronikavýma, fialovýma očima. Její rudé rty se roztáhnou do úsměvu a volnou rukou si odhrne pramen černých vlasů z čela. Zhluboka se nadechne. Otočíš se. Hledáš svého průvodce. Nikde ho ale nevidíš.

„Vítám tě na ostrově Yukon. Jmenuji se Neriah Malefi a jsem ředitelka školy Witraj, kde studují nejen lidé, ale i další magické bytosti z celého světa. Následujte mě prosím.”vyzve tě a kráčí směrem k paláci. Projdete zdobenými dveřmi, které jsou hlavním vchodem do školy a odbočí do chodby napravo. U jedněch s dveří se zastaví. Místo louče drží v ruce klíč, který ti vzápětí podává.

„Pro dnešek se můžete ubytovat zde.”mile se usměje.„A zítra se rozhodnete, zda se stanete studentem/profesorem na naší škole nebo budete pokračovat ve své cestě.”s těmito slovy odchází pryč.

Kdesi ve vesmíru, daleko od Země se nachází planeta. Název této planety právě teď není důležitý.

Právě z této planety pochází velké množství mocných mágů, kteří po zkáze, kterou přinesly planetě války, unikli a přesídlili na jiné planety.

Planeta byla několik let opuštěná, ale po nějaké době se začala sama regenerovat. Semena začala růst, zvěř se probouzela k životu. Vše bylo jako dřív, tedy skoro jako dřív. Města dál zůstali troskami. Ostrovy postrádali známky osídlení lidmi.

A možná to bylo dobře.

Stojíš na písečné pláži. Možná jsi se sem dostal zcela náhodou, neúmyslně - pak je zmatení zcela namístě. Možná jsi cestu sem plánoval - ani v tomto případě nelze vyloučit zmatení. Zvlášť, pokud jsi slyšel o válkách, které zde probíhali.

Pláž, na které stojíš, je obklopena z jedné strany mořem, ze strany druhé džunglí.

K tvým uším dolehne zapraskání. Prudce se otočíš za zvukem a pak to spatříš. Tvým směrem kráčí černá šelma. Panter. Sleduje tě. Chystá se zaútočit?

Nemáš kam utéct.

Při pohledu do jeho očí vidíš moudrost, nikoli krvežíznivost.

„Salve.”ozve se odkudsi. Pak si to uvědomíš, ta slova patřila šelmě. Než ale stihneš reagovat, šelma pokračuje.

„Stůj. Neublížím ti. Chci ti pomoc. Tady dlouho nepřežiješ. Dovedu tě ke škole do vnitrozemí. Tam už ti poradí, co dál.”otočí se. Zaváháš. Máš jí následovat? Něco ti napovídá, aby jsi šel za ní. Rozum je ale proti. Nakonec jí ale následuješ. Tvou myslí se míhá nespočet otázek. Každou tvou otázku panter odbije slovy: „Vše se dozvíš, ale ne teď. Není ten správný čas.”

Šelma o něco zrychlí. Vede tě úzkou cestou džunglí. Sem tam zahlédneš nějakého hada, který ale rychle zmizí v hlubinách džungle. Začíná se stmívat. Klopýtáš o kameny na cestě. Z hrdla šelmy se vydere pouze cosi podobné lidskému smíchu.

“Pojď, takhle tam nedorazíme ani za týden.”popohání tě. Zanedlouho konečně vyjdete z džungle. Stojíte před zlatou bránou. Panter přistoupí k bráně.

Náhle se brána otevřeš a ty spatříš dívku v černém plášti, který jí pomáhá splynout s okolní tmou. V ruce svírá louči. Prohlíží si tě svýma pronikavýma, fialovýma očima. Její rudé rty se roztáhnou do úsměvu a volnou rukou si odhrne pramen černých vlasů z čela. Zhluboka se nadechne. Otočíš se. Hledáš svého průvodce. Nikde ho ale nevidíš.

„Vítám tě na ostrově Yukon. Jmenuji se Neriah Malefi a jsem ředitelka školy Witraj, kde studují nejen lidé, ale i další magické bytosti z celého světa. Následujte mě prosím.”vyzve tě a kráčí směrem k paláci. Projdete zdobenými dveřmi, které jsou hlavním vchodem do školy a odbočí do chodby napravo. U jedněch s dveří se zastaví. Místo louče drží v ruce klíč, který ti vzápětí podává.

„Pro dnešek se můžete ubytovat zde.”mile se usměje.„A zítra se rozhodnete, zda se stanete studentem/profesorem na naší škole nebo budete pokračovat ve své cestě.”s těmito slovy odchází pryč.

Probudí tě zaklepání na dveře, které jsi večer nezamkl. Než se stačíš vzpamatovat, dveře se otevřou a ve dveřích stojí dívka s kterou už jsi se včera setkal. Není už oděna do černého pláště, ale do dlouhých, tmavě modrých šatů a černých lodiček.

„Dobré ráno.”opře se o zeď. Ignorujíc tvé zmatené a částečně asi i naštvané pohledy. Na jejích rtech se zračí pobavený úsměv.

„Je čas se rozhodnout, máš tři možnosti…”začne.

Registrace studenta

Registrace profesora

„...a nebo pokračovat v putování. Je to ale dosti nebezpečné.”dokončí.

Pokud máte nějaký dotaz, můžete se ptát zde:

Dotazy neregistrovaných - pokud jste se zatím neregistrovali(můžete psát i na email)

Dotazy registrovaných - pokud jste se registrovali, chcete se na něco zeptat a nechce se vám psát na email